Nový Hrádek se dnes už nemůže pochlubit starobylým náměstím a Zámeckou ulicí s dřevěnými patrovými domy s podloubím, protože zhoubné požáry 19. století vše zničily. Přesto však se zde nacházejí dvě historické památky, které se zachovaly do dnešní doby.
Tou první je v rámci soustavy českých hradů unikátní zřícenina raně gotického hradu Frymburka, jehož vznik sahá do přelomu 13. a 14. století. V podhradí hradu byla založena osada, ve které již r. 1362 stál kostel, později povýšená na městečko.
Tou druhou kulturně historickou památkou, která se jako jediná zachovala z původního historického jádra města, je kostel sv. apoštolů Petra a Pavla. Postaven byl v letech 1721 – 1723 podle návrhu italského stavitele Jana Blažeje Santiniho, letos na podzim oslavíme výročí 280 let od posvěcení kostela.
V interiéru kostela se nachází kvalitní zařízení velké historické hodnoty, které je registrované v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Reprezentuje českou plastiku 18. století. Jsou to vynikající truhlářské a řezbářské práce regionálních mistrů, navazujících na východočeskou tradici dílny Matyáše Bernarda Brauna.
U veškeré oltářní architektury včetně ornamentální a figurální výzdoby byl zjištěn značný stupeň narušení dřevěné hmoty, způsobený dlouhodobým výskytem červotoče, místy uvolněné a chybějící zdobné prvky a poškození nové polychromie ze 40. let 20. století. Především však byl nejvíce poškozen raně barokní oltář sv. Josefa z konce 17. století s rokokovými a pozdějšími úpravami, který je nejstarším dochovaným původním mobiliářem z dřevěného kostela. Dřevo destruované dřevokazným hmyzem je velmi křehké a byla nezbytná jeho petrifikace, aby se zabránilo mechanickému poškození, dále očištění a povrchová úprava současného barevného pojednání.
Rozpočet byl stanoven ve výši 435 200,- Kč. Z této výše musí farnost uhradit 10%, tj. 43 520,- Kč, ostatní finanční krytí ve výši 391 680,- Kč byl uhrazen z prostředků Ministerstva kultury České republiky.
Hlavními restaurátorskými pracemi bylo vyspravení poškozených částí architektury, ošetření zadní strany oltáře voskopryskyřičním nátěrem, sklížení desky antipendia a jeho restaurování – malířské pojednání „Útěk do Egypta“, restaurování obrazu sv. Josefa s Ježíškem, pozlacovačské práce.
Na restaurování oltáře se podle rozhodnutí Památkového ústavu Pardubice podíleli: akademická malířka a restaurátorka Lenka Helfertová, akademická malířka a restaurátorka Markéta Pavlíková a umělecký truhlář a restaurátor Pavel Hanč.
Restaurovaný oltář se měl vrátit na původní místo v roce 2004, aby byl zachován dalším generacím.
Na konci roku 2003 byly dovezeny první opravené díly. Byly hned sestaveny a tvoří tak základní kostru celé konstrukce oltáře. Jde o masivní dřevěné díly, které jsou ošetřeny speciálními látkami pro mechanické zpevnění červotočem zeslabeného dřeva a též jsou všechny díly nově nalakované. Pod vrstvami původní barvy se našly vrstvy původních laků, mimojiné předchozí barva oltáře byla bílá. Pro nové lakování se zvolila opět barva černá. Z důvodů důkladného proschnutí lakování se nesmělo rok pokládat na konstrukci žádné předměty, které by poškodily nevytvrzené lakování.
Připravil Jiří Hlaváček nejst.
